Vzdálenost moci ve zdravotnictví: Neviditelná bariéra v komunikaci i péči
Ve zdravotnických zařízeních se setkávají lidé různých profesí, rolí a odpovědností. Lékaři, sestry, sanitáři, manažeři i pacienti – každý z nich vnímá autoritu a moc trochu jinak. A právě tato (ne)rovnost může zásadně ovlivnit kvalitu péče, atmosféru na pracovišti i bezpečnost pacientů. Říká se tomu vzdálenost moci. Co to je a proč na ní záleží?
Co je to vzdálenost moci?
Pojem vzdálenost moci označuje, jak moc jsou lidé v organizaci ochotni akceptovat nerovnost v rozdělení moci. Vysoká vzdálenost moci znamená, že lidé berou autoritu jako nedotknutelnou – rozhodnutí nadřízeného se nekomentují, komunikace je jednostranná a formální. Naopak nízká vzdálenost moci podporuje rovnost a otevřenost – i juniorní pracovník může bez obav vyjádřit názor nebo nesouhlas.
Zdravotnictví: prostředí s tradičně vysokou vzdáleností moci…
Historicky bylo zdravotnictví budováno na silných hierarchiích. Lékař „rozhoduje“, sestra „vykonává“, pacient „poslouchá“. Tento model má své opodstatnění – ve stresových situacích, v urgentní péči nebo na operačním sále může jasná hierarchie zachraňovat životy. Ale…
Příliš vysoká vzdálenost moci může být i rizikem:
- Zdravotní sestra neupozorní na chybu lékaře, protože se bojí, že ji „nepřísluší“ mluvit.
- Mladý lékař váhá zeptat se zkušenějšího, aby nevypadal neschopně.
- Pacient neřekne pravdu, protože se cítí zastrašen autoritou v bílém plášti.
Takové ticho může stát někoho zdraví – nebo život.
Nízká vzdálenost moci: cesta k bezpečnější péči…
Když se zdravotnický tým učí pracovat s nižší vzdáleností moci, mění se způsob spolupráce:
- Komunikace je otevřenější – sestra se může ozvat, lékař umí naslouchat.
- Učení je rychlejší – nováčci se nebojí ptát.
- Bezpečnost pacientů se zvyšuje – chyby se řeší dřív, než se stanou fatálními.
Taková změna neznamená chaos. Znamená důvěru, respekt a profesionalitu, která nevyplývá z hierarchie, ale z kompetencí a otevřenosti.
Závěr: změna začíná u nás…
Změnit vztah k moci v organizaci není snadné. Vyžaduje to odvahu mluvit, ochotu naslouchat a kulturu, která nepovažuje otázky nebo nesouhlas za útok, ale za známku zájmu a odpovědnosti. Vzdálenost moci není jen teoretický pojem. Je to každodenní realita, kterou si neseme v hlavách i v srdcích.
A pokud chceme, aby bylo naše zdravotnictví bezpečnější, lidštější a profesionálnější – možná je čas začít tu pomyslnou vzdálenost trochu zkracovat.
