Práce ve zdravotnictví na částečný/zkrácený úvazek, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti (8)

Práce a peníze nejsou všechno. Pro stále více lidí přestávají být cílem a stávají se spíše prostředkem k naplnění touhy po šťastném harmonickém životě. Co však dělat, když zaměstnavatel nabízí práci pouze na plný úvazek a vy tolik času nemáte? Navrhněte mu sdílení pracovního místa nebo jiné možnosti. Které to jsou? Podívejme se na to!

Práce ve zdravotnictví vs. rodinný život?

Ranní sprint s rozespalým dítětem do školky, odpolední rozvoz dětí do kroužků, nákupy po cestě, večerní pomoc s úkoly, rychlá večeře, chvilka u televize, zalehnutí do postele a následující den od brzkého rána znovu… Vidíte se v tom? Pokud máte zaměstnání ve zdravotnictví, nejspíš si s partnerem také vytváříte harmonogramy zohledňující vaše služby, noční, víkendovou práci, přesčasy. Raději zůstat doma? Mohou chybět peníze, zkrátí se vám doba důchodového pojištění, vaše profesionální úroveň může stagnovat. Sladit rovnováhu mezi soukromým životem a prací ve zdravotnictví není snadné. 

Na druhé straně, zaměstnavatelům chybí lidé. Snad pomůže novelizace zákoníku práce (ZP), očekávaná v r. 2023, která má zavést nástroje požadované směrnicemi EU. Jde především o kratší pracovní dobu, pravidla práce na dálku, pružné rozvržení pracovní doby a využívání elektronické komunikace. Tyto instituty existují již dnes, jejich plnému využití však brání nedostatečný právní rámec. Například náročnější administrativa zdravotního pojištění u částečných úvazků, kvůli níž se mnozí zaměstnavatelé teto formě brání. Pokud se nechcete nebo nemůžete věnovat zaměstnání ve zdravotnictví na plný úvazek, můžete v současné době využít částečný úvazek, nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 74 – § 77 ZP), viz příloha DPP, DPČ. Jestli se se zaměstnavatelem dohodnete…   

 

Plný úvazek – pracovní doba a její délka

Kvůli jednoduššímu srovnání si připomeňme, co je to plný úvazek. Hlavním znakem plného úvazku je pracovní poměr (vzniká na základě pracovní smlouvy), ve kterém je odpracována zákonem stanovená pracovní doba za plnou měsíční mzdu nebo plat. Co to znamená? Pracovní doba je čas, ve kterém zaměstnanec podle pokynů zaměstnavatele vykonává práci, nebo je na pracovišti k jejímu výkonu připraven. Pracovní dobu na plný úvazek stanovuje ZP v § 79 takto: 

  • 40,00 hodin týdně – základní pracovní doba,
  • 37,50 hodiny týdně – provozy s vícesměnným nebo nepřetržitým pracovním režimem,
  • 38,75 hodiny týdně – provozy  s dvousměnným pracovním režimem.

Ve mzdovém sektoru (zdravotnické zařízení o právní formě a. s., s. r .o.) může být, při zachování plné měsíční odměny, formou vnitřního předpisu nebo kolektivní smlouvy, stanovena i zkrácená pracovní doba. Co je mzdový a platový sektor ve zdravotnictví – viz článek Mzdy a platy ve zdravotnictví.    

 

Částečný úvazek (podle § 80 ZP „kratší pracovní doba“)

Je také pracovním poměrem na základě pracovní smlouvy, ale na kratší pracovní dobu, pod výše uvedený rozsah. Kratší pracovní doba (s odpovídajícím příjmem) může být sjednána jedině mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není povinností zaměstnavatele ji zaměstnanci poskytnout. Nebrání-li tomu vážné provozní důvody, vyhovět musí pouze osobám pečujícím o dítě mladší 15 let, těhotným zaměstnankyním a osobám pečujícím o osoby závislé na pomoci jiných osob (§ 241 ZP). Částečný úvazek ovlivní výši odměny i některé další aspekty, které si stručně přiblížíme:

 

Mzda/plat a daň z příjmu

Výše příjmů z částečného úvazku není nijak omezena ale sjednané kratší pracovní době bude nejspíš příslušet přiměřeně nižší výdělek. Stejně jako při plném úvazku, od hrubé mzdy/platu zaměstnavatel odečte zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů. Pozor – při zkráceném úvazku neexistuje minimální měsíční mzda! Ta je definována jenom ve vztahu k plné pracovní době stanovené v ZP. Dodržena musí být pouze minimální a zaručená hodinová mzda. Více na toto téma ve článku: Mzdy ve zdravotnictví a jejich výška. Příjem z částečného úvazku se zdaňuje obdobně jak z úvazku plného.

 

Odvody na zdravotní pojištění

Při plném i částečném úvazku se platí povinný příspěvek na zdravotní pojištění ve výši 13,50 % hrubé mzdy/platu. 4,50 % vám zaměstnavatel srazí z příjmu a 9,00 % odvede z vlastních zdrojů. Minimálním vyměřovacím základem pro zdravotní odvody je minimální mzda, která v roce 2023 činí 17 300 Kč, tudíž nejnižší možný zdravotní odvod je 2 336 Kč. Pokud váš hrubý příjem z částečného úvazku výši minimální mzdy nedosahuje, zaměstnavatel odvede svých 9 % a celou zbývající část do nejnižšího zdravotního odvodu srazí vám. Jestli máte úvazků více, pro účely doplatku na min. zdravotní odvod se příjmy sčítají a odvod odvede zaměstnavatel, kterého určíte. Výjimkou jsou pojištěnci státu (třeba studenti a důchodci), kterým se zdravotní odvod počítá jen ze skutečného hrubého příjmu.   

Odvody na sociální pojištění

Odvody na sociální pojištění se z částečného úvazku odvádí vždy ze skutečného příjmu, přičemž 

6,50 % zaměstnavatel sráží zaměstnanci a 24,80 % platí z vlastních zdrojů. Pokud spadáte do některé z ohrožených skupin podle § 7a Zákona o pojistném na sociální zabezpečení… (např. věk nad 55 let, student, zdravotní postižení), může váš zdravotnický zaměstnavatel v případě částečného úvazku využít výhodu 5 % slevy na sociálním odvodu.  

 

Dovolená  (ZP § 211 – § 223)

Jestli pracujete na plný úvazek ve mzdovém sektoru, vaše dovolená podle ZP činí min. 4 týdny (20 prac. dní), ve platovém sektoru je dovolená 5 týdnů (25 prac. dní). Za některé práce ve zdravotnictví (§ 215 ZP) přísluší dodatková dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby. Výše dovolené při částečném úvazku se přepočítává v hodinách podle poměru mezi vaší smluvenou pracovní dobou a plnou pracovní dobou. Například – nárok na 5 týdnů dovolené znamená 200 hodin dovolené ročně při běžném pracovním týdnu 40 hodin. Při polovičním úvazku tedy máte nárok na 100 hodin. Dovolenou budete čerpat tak, jak „čerpáte” pracovní dobu. Pokud pracujete 4 hodiny denně, zůstanete doma 25 dní, pokud třeba pracujete na 8 hodinové směny jen některé dny v týdnu, bude vaše dovolená činit 12,50 dne.

 

Přesčasy

Zaměstnanci na částečný úvazek zaměstnavatel nemůže nařizovat práci přesčas. Tato práce je možná jen po vzájemné dohodě. Práce přesčas je podle ZP práce „nad stanovenou týdenní pracovní dobu,“ která je zpravidla 40 hodin. Proto je úplně jedno, jaký částečný úvazek máte, přesčasový příplatek vám náleží až za 41. a následující odpracované hodiny v týdnu.

 

Důchod

Z příjmů z práce na částečný úvazek zaměstnavatel povinně odvádí platby do sociálního pojištění, tudíž tato doba se započítává pro důchodové účely stejně jako doba práce na plný úvazek. V případě dvou částečných úvazků se odpracovaná doba počítá jenom jednou, ale příjmy se pro účel výpočtu výše důchodu sčítávají. Když dlouhodobě pracujete na jeden částečný úvazek, nejspíš i s nižším příjmem, projeví se to také na proporcionálně nižším důchodu. 

 

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Řečí zákona, tyto pracovněprávní vztahy jsou doplňkovými formami, pro výkon závislých pracovních činností menšího rozsahu. Jde o dvě dohody: 

  • dohoda o provedení práce (DPP) – uzavírá se zpravidla na jednorázové práce, její rozsah nesmí překročit 300 hodin ročně, musí být sjednána doba, na kterou se uzavírá (určitá nebo neurčitá). V dohodě by jako podstatné náležitosti měly být vymezeny: pracovní úkol zaměstnance, prováděné práce, místo jejich výkonu, rozsah pracovních hodin, odměna atd.                                 Sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel odvádí jenom při hrubém měsíčním příjmu z DPP vyšším než 10000 Kč, 
  • dohoda o pracovní činnosti (DPČ) – lze ji uzavřít jenom na rozsah do poloviny stanovené týdenní pracovní doby v průměru (nejdéle za období 52 týdnů). V DPČ musí být uvedeny sjednané práce, rozsah pracovní doby, odměna a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Sjednává se na dobu určitou nebo neurčitou. Sociální a zdravotní pojištění z DPČ je povinností až od výše příjmu 4000 Kč měsíčně.

V případě nulových odvodů z prací na dohodu /odměny do výše uvedených limitů/ je důležité připomenout 2 věci: 

  1. Takto odpracovaný čas se nezapočítává do doby důchodového pojištění a tyto výdělky neovlivní váš osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu. 
  2. I když váš příjem z dohody odvodům nepodléhá, zdravotní pojištění zaplaceno mít musíte. Z jiného zaměstnání, jako osoba samostatně výdělečně činná, státní pojištěnec nebo jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Zdanění příjmů z dohod je obdobné jako v pracovním poměru, t. j. sazbami 15 % a 23 % u příjmů vyšších než čtyřnásobek průměrné mzdy. Pokud si neuplatňujete daňové slevy (na poplatníka, vyživované osoby, a pod.) u jiného, zpravidla hlavního zaměstnavatele (když jste třeba studentka nebo důchodce), můžete si je uplatnit i z příjmu z dohody. Podmínkou je podepsání Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Pracovněprávní  vztahy u DPP a DPČ jsou upravené stejně jako v pracovním poměru, ale mají několik závažných výjimek, týkajících se např. dovolené, odstupného, výpovědi atd. Najdete je zde: příloha DPP, DPČ (§ 77 ZP). Obecně lze říci, že zaměstnavatel má vůči zaměstnanci na dohodu mnohem méně povinností.

 

Specifika odměňování ve zdravotnictví za práce na dohodu

Cílem institutu prací na dohodu je možnost flexibilního reagování zaměstnavatelů na situace, které je účelné řešit i jinými lidmi než pracovníky v pracovním poměru. ZP ale jeho souběh s prací na dohodu nevylučuje. S jedním zaměstnavatelem sice můžete vedle pracovní smlouvy mít i dohodu, ale na jiný druh práce, než máte v pracovní smlouvě. Opak je nelegální. Cílem této úpravy je zamezení zneužívání dohod na obcházení zákonných práv zaměstnanců vyplývajících z pracovních smluv. Právě ve zdravotnictví je tento nešvar častým jevem. 

Máte vyčerpán limit přesčasových hodin? Zaměstnavatel naznačí „nutnost“ podepsání DPČ a k dispozici má u vás dalších 20 hodin přesčasů týdně. Otázkou je, jaký druh práce v DPČ uvede… Poptávka po zdravotnických službách je neohraničená, personál chybí, cena za zdravotnické výkony je striktně regulována, není divu, že k tomuto jevu dochází. Platy lékařů i platy sester se sice zlepšily, přesto pro mnohé je další přesčasový přivýdělek vítaný. Pokud zaměstnavatel nezabíjí dvě mouchy najednou. Při pracích na dohodu je totiž vázán jenom hodinovou minimální mzdou. Žádný tarifní plat, příplatek za přesčas, práci v noci, ve svátek, nic z toho respektovat nemusí, výše odměny je jen na vaší dohodě.

Než DPP nebo DPČ podepíšete, porovnejte si, kolik dostanete za přesčas odpracovaný třeba v noční službě v den svátku na pracovní smlouvu a kolik vám za to samé nabízí na dohodu. Související téma platů zdravotníku a odměňování ve zdravotnictví najdete podrobněji rozebrané v našich článcích Mzdy ve zdravotnictví a jejich výška, Platy ve zdravotnictví aneb máte plat stanovený správně a Příplatky v odměňování ve zdravotnictví.

Výhody a nevýhody práce na částečný úvazek a dohody

Nelze obecně říci, zda jsou práce na částečný úvazek a dohody výhodné či nevýhodné. Rozhodující jsou vždy konkrétní podmínky (zejména rozsah práce a výše odměny) a také to, zda se jedná o zaměstnavatele nebo zaměstnance.

Pokud jste zaměstnavatel:

Částečné úvazky a dohody vám umožní najít další pracovníky, kteří si nemohou dovolit pracovat na plný úvazek. Za připomenutí stojí také forma sdíleného pracovního místa (§ 371a zákoníku práce), kdy zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu na základě dohody naplní dva zaměstnanci se stejným druhem práce. Dalšími významnými výhodami pro zaměstnavatele jsou: nižší mzdové náklady, jednodušší administrativa (ocení ji např. drobní zaměstnavatelé typu OSVČ a s. r .o.), snadné uzavření a zrušení dohody, absence povinnosti rozvrhovat pracovní dobu atd.). Určitou nevýhodou pro zaměstnavatele je zákonné omezení objemu prací na dohody pro zaměstnance.

Pokud jste zaměstnanec, zaměstnankyně, může pro vás být výhodné:

  • možnost přivýdělku vedle hlavního zaměstnání, mateřské, studia, důchodu…,
  • úspora na odvodech na DPP a DPČ do výše zákonných limitů příjmů, což je vhodné zejména pro státní pojištěnce (např. studenty a důchodce),
  • snadné uzavření a zrušení smlouvy,
  • pro studenty – získání delší doby pojištění (v případě odvádění pojistného), získání praxe během studia,
  • pro důchodce – pokud vykonává výdělečnou činnost a platí z ní sociální pojištění, může po odpracování 360 dnů požádat o zvýšení starobního důchodu,
  • získání nových praktických zkušeností při výkonu různých druhů práce,
  • zvýšení vyměřovacího základu pro výpočet nemocenské, důchodu, sociálních dávek, pokud bylo z výdělku odvedeno sociální pojištění.

Nevýhodou u DPČ a DPP je nižší ochrana zaměstnance, např.: možnost přeřazení kdykoliv na jinou práci, není nárok na dovolenou a odstupné, je zaručena pouze minimální hodinová mzda a další (dle § 77 ZP). Pokud nejste státním pojištěncem, nebo třeba hledáte dlouhodobější výdělek, nejspíš bude pro vás vhodnější práce na částečný úvazek než na DPP a DPČ.