Právopedie: Práva a povinnosti zdravotnického pracovníka (14)

Lékaři často slýchají zdánlivě nekonečné výčty povinností, které se jich týkají, málokdy se však dozvídají i to, jaká mají práva. V základním rozlišení lze rozdělit práva a povinnosti do dvou skupin. První skupinou jsou práva a povinnosti podle zákona o zdravotních službách a druhou skupinou jsou práva a povinnosti podle zákoníku práce. Víte, jaká práva máte a jaké jsou vaše povinnosti v souvislosti s výkonem vašeho povolání?

PODLE ZÁKONA O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH

Práva zdravotnického pracovníka

Zejména:

1. Získat od pacienta informaci o tom, že je nosičem infekční nemoci a o dalších závažných skutečnostech, které se týkají zdravotního stavu ošetřovaného pacienta.
2. Neposkytnou zdravotní služby v případě, že by došlo k přímému ohrožení života nebo vážnému ohrožení zdraví zdravotnického pracovníka.
3. Individuálně může zdravotnický pracovník odmítnout poskytnout pacientovi péči v případě kdy by poskytnutí zdravotních služeb odporovalo jeho svědomí nebo náboženskému vyznání (nesmí však dojít k ohrožení života pacienta či k vážnému ohrožení jeho zdraví).

   Rozhodnutí o odmítnutí z důvodu výhrady svědomí nebo náboženského vyznání je třeba předat pacientovi písemně spolu s odůvodněním.

(Viz § 48 odst. 5 a § 50 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., zákona o zdravotních službách)

Povinnosti zdravotnického pracovníka:

Zejména:

1. Povinnost poskytovat zdravotní služby v odpovídající odborné či specializované způsobilosti, a to v rozsahu odpovídající této způsobilosti, zdravotnímu stavu pacienta, tak aby zdravotní služby byly poskytovány na náležité odborné úrovni (tj. podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti).
2. Povinnost řídit se etickými principy (nonmaleficence, beneficence, respektování autonomie, spravedlnost apod.).
3. Povinnost poskytnout odbornou pomoc neprodleně každému, kdo je v ohrožení života, příp. tomu, jehož zdraví je vážně ohroženo, to vše za předpokladu, že pomoc není včas dosažitelná obvyklým způsobem. Dále pak podle potřeby zajistit poskytnutí navazujících zdravotních služeb.
4. Další povinnosti, které jsou stanoveny zákonem o zdravotních službách (např. provádění záznamů do zdravotnické dokumentace), příp. jinými právními předpisy.

(Viz § 49 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách)

PODLE ZÁKONÍKU PRÁCE

Práva zaměstnance

Zejména:

1. Právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
2. Právo odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných osob.
3. Právo podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
4. Právo na vydání potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru nebo právního vztahu založeného DPP nebo DPČ.
5. Právo na vydání pracovního posudku do 15 dnů ode dne žádosti zaměstnance (nejdříve však 2 měsíce před skončením zaměstnání).
6. Právo na přidělování práce podle pracovní smlouvy, právo obdržet za vykonanou práci mzdu/plat, právo mít zajištěny podmínky pro plnění pracovních úkolů.

(Viz § 38, § 106, § 313, § 314 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)

Povinnosti zaměstnance

Zejména:

1. Povinnost plnit pokyny nadřízených, jsou-li v souladu s právními předpisy.
2. Povinnost dbát o svou vlastní bezpečnost a zdraví a o bezpečnost a zdraví ostatních fyzických osob, jichž se výkon práce zaměstnance dotýká.
3. Povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
4. Povinnost prohlubovat si svoji kvalifikaci.
5. Povinnost počínat si tak, aby nedošlo k majetkové/nemajetkové újmě a k bezdůvodnému obohacení.

(Viz § 106, § 230, §249, § 301 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)