Specializace ve zdravotnictví
Obsah článku
Specializace ve zdravotnictví
Tento článek poskytuje přehled o specializaci ve zdravotnictví ve vztahu k jednotlivým typům zdravotnických pracovníků (specializace lékařů, specializace sester atd). Specializace ve zdravotnictví představuje určitou oblast medicíny, ve které si zdravotnický pracovník (nejčastěji lékař, ale také sestra a další zdravotnický pracovník) vybuduje hlubší teoretické znalosti a praktické dovednosti. To mu pak umožňuje poskytovat kvalitnější péči o pacienta se specifickým zaměřením na problémy určitého oboru medicíny. U některých typů zdravotnických pracovníků je celý proces nabytí specializace vysoce regulovaným procesem (typicky atestace lékaře), na který dohlíží zpravidla nějaká státem pověřená instituce.
Co je specializace ve zdravotnictví?
V širším slova smyslu lze vnímat specializaci ve zdravotnictví už skrze výběr vzdělávání na střední a především vysoké škole. Výběrem studijního oboru ve zdravotnictví tedy začíná celoživotní cesta specializace zdravotnického pracovníka.
V užším slova smyslu se při specializaci ve zdravotnictví má na mysli nabytí určitých teoretických znalostí a praktických dovedností v konkrétní oblasti medicíny. Tento proces probíhá zpravidla až během výkonu povolání (v zaměstnání), tedy navazuje na určité zdravotnické vzdělání získané na střední nebo vysoké škole. Tento proces může trvat několik let, v závislosti na složitosti oboru, a často zahrnuje praxi, stáže na různých pracovištích, teoretické kurzy a specializované zkoušky ověřující znalosti a dovednosti pracovníka.
Specializace lékařů
V nejužším slova smyslu se při specializaci ve zdravotnictví má na mysli specializace lékařů. Lékaři jsou nositeli nejvyšší odbornosti při poskytování zdravotní péče s rozhodujícími pravomocemi v léčebném procesu, proto stát nad specializací lékařů dohlíží skrze Ministerstvo zdravotnictví a další pověřené organizace (8 lékařských fakult a Institut pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví).
Proces nabytí specializace se nazývá specializační vzdělávání. Tento proces zahrnuje praktický výcvik (konkrétní výkony, které musí lékař v určitém počtu provést), stáže na různých pracovištích, teoretické kurzy a dvě zkoušky ověřující nabyté schopnosti. Celý proces specializačního vzdělávání se řídí zákonem (Zákon č. 95/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta).
Co je atestace lékaře?
V ČR zákon rozeznává 43 základních oborů pro lékaře. Lékař se stává samostatně pracujícím odborníkem až po absolvování celého procesu specializačního vzdělávání a zakončení atestační zkouškou. Do doby, než složí atestační zkoušku, musí lékař vždy pracovat pod odborným dohledem zkušenějšího lékaře. Atestace lékaře opravňuje k samostatné práci bez další kontroly.
Další specializace lékařů
Získáním atestace v určité lékařské odbornosti specializace lékaře nekončí. Může pokračovat nástavbovými specializacemi, které organizuje Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Zde rozlišujeme dalších několik desítek různých podoborů.
Dále si lékaři mohou osvojit zručnosti v konkrétních procedurách, technikách, metodách – operačních nebo diagnostických, pro které již neexistují další formální stupně vzdělávání.
Specializace sester
Zatímco specializace lékařů začíná až v pracovním procesu po skončení vysoké školy, specilizace sester začíná (částečně) již výběrem střední školy a oboru vysokoškolského studia.
Česká legislativa již dnes nezná pojem „zdravotní sestra“. Tento termín je však natolik zakořeněný do jazyka, že se používá pro označení všech sesterských povolání i nadále. Mezi sesterská povolání patří praktická sestra, dětská sestra, všeobecná sestra a porodní asistentka.
Specializace sester je rovněž regulována zákonem (Zákon č. 96/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)).
Praktická sestra
Praktická sestra má střední odborné vzdělání s maturitou. Aktuálně lze získat způsobilost k této profesi absolvováním:
- střední zdravotnické školy v oboru Praktická sestra
- střední zdravotnické školy v oboru Zdravotnický asistent
- akreditovaného kvalifikačního kurzu při splnění podmínek platné legislativy.
Náplň práce praktické sestry
Praktická sestra se podílí na diagnostické, léčebné a rehabilitační péči ve spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovníky. Poskytuje základní ošetřovatelskou péči spojenou se sebeobsluhou a uspokojováním základních potřeb pacientů. Praktická sestra např. může měřit fyziologické funkce pacienta (teplota, krevní tlak aj.), odebírat mu krev či jiný biologický materiál na vyšetření, podávat pacientovi na základě ordinace lékaře léky do úst nebo je podle indikace injekčně aplikovat do svalu či do podkoží, připravovat pacienta k diagnostickým a léčebným výkonům včetně asistence u těchto výkonů.
Nabídky práce pro praktické sestry jsou ve všech typech zadravotnických zařízení a uplatní se i mimo oblast poskytování zdravotní péče, například ve zdravotních pojišťovnách.
Další vzdělání praktické sestry
Absolventi/tky oboru Praktická sestra na rozdíl od jiných absolventů středních škol ukončených maturitní zkouškou mohou získat kvalifikaci všeobecné sestry ve zkrácené (jednoleté až dvouleté) formě vzdělání v oboru Diplomovaná všeobecná sestra tak, že uchazeč o vzdělání zažádá o započtení dříve absolvovaného studia – tj. studia v oboru Praktická sestra či Zdravotnický asistent – a o přijetí do vyššího než prvního ročníku vzdělávání.
Všeobecná sestra
Všeobecná sestra má vyšší odborné vzdělání, anebo vysokoškolské bakalářské vzdělání. Aktuálně lze tedy získat způsobilost k této profesi absolvováním:
- nejméně tříletého studia v oboru Diplomovaná všeobecná sestra na vyšší odborné škole zdravotnické. Získá neakademický titul diplomovaný specialista (DiS.) psané za jménem.
- tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester.
Náplň práce všeobecné sestry
Všeobecná sestra se podílí na preventivní, dispensární, diagnostické, léčebné, rehabilitační či paliativní péči ve spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovníky, zejména pod koordinaci lékařů. Řídí poskytování ošetřovatelské péče o nemocné, převážně dospělé, a je odpovědná za její kvalitu. Kromě jednodušších zdravotních výkonů (aplikace injekcí, odebírání krve, cévkování žen, asistence při diagnostických a léčebných výkonech) provádět i z hlediska rizika pro pacienty náročnější zdravotní výkony, jako je např. zavádění gastrické sondy včetně podání výživy do této sondy, provádění výměny a ošetření tracheostomické kanyly (kanyla zavedená do průdušnice), ošetřování ran včetně odstraňování stehů, provádění výplachu žaludku apod.
Nabídky práce pro všeobecné sestry jsou ve všech typech zadravotnických zařízení a uplatní se i mimo oblast poskytování zdravotní péče, například ve zdravotních pojišťovnách.
Další vzdělání všeobecné sestry
Všeobecné sestry se mohou vzdělávat ve specializačním vzdělávání (vzdělávání oborech jako je např. intenzivní péče, psychiatrie, perioperační péče, geriatrie, atp.) nebo prostřednictvím certifikovaných kurzů. V rámci profesního celoživotního vzdělávání (prohlubování vzdělání) je ve zdravotnictví dostatečná nabídka kurzů, seminářů a vzdělávacích akcí, které mohou všeobecné sestry využít. Sestry s bakalářským vzděláním si mohou zvyšovat či prohlubovat kvalifikaci na vysokých školách v magisterských programech.
Dětská sestra
Dětská sestra má vyšší odborné vzdělání, anebo vysokoškolské bakalářské vzdělání. Aktuálně lze tedy získat způsobilost k této profesi absolvováním:
- nejméně tříletého studia v oboru Diplomovaná dětská sestra na vyšší odborné škole zdravotnické. Získá neakademický titul diplomovaný specialista (DiS.) psané za jménem.
- tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu dětských sester.
Náplň práce dětské sestry
Dětská sestra se podílí na preventivní, dispensární, diagnostické, léčebné, rehabilitační, paliativní péči poskytované dětem ve spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovníky, zejména pod koordinaci lékařů. Řídí poskytování ošetřovatelské péče u dětí všech věkových kategorií a je odpovědná za její kvalitu. Dětská sestra může kromě jednodušších zdravotních výkonů (aplikace injekcí, odebírání krve, cévkování dívek, asistence při diagnostických a léčebných výkonech) provádět i z hlediska rizika pro pacienty náročnější zdravotní výkony, jako je např. zavádění kanyl do periferních žil nebo gastrických sond včetně podání výživy do těchto sond, ošetřování ran včetně odstraňování stehů.
Nabídky práce pro dětské sestry jsou ve všech typech zadravotnických zařízení s péčí pro děti – v lázních či dětských zařízeních, v oblasti ošetřovatelské péče, domácí péče, mobilní hospicové péče, v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost, dětských lékařů specialistů či zubních lékařů, v pobytových zařízeních sociálních služeb, která poskytují zdravotní služby, tedy např. v dětských stacionářích, dále v jeslích či dětských skupinách. Uplatní se i mimo oblast poskytování zdravotní péče, například ve zdravotních pojišťovnách.
Další vzdělání dětské sestry
I dětské sestry se mohou vzdělávat ve specializačním vzdělávání (vzdělávání v oborech, jako je např. intenzivní péče pediatrii a neonatologii, psychiatrie, perioperační péče, pediatrická péče v klinických oborech atp.) nebo prostřednictvím certifikovaných kurzů. V rámci profesního celoživotního vzdělávání (prohlubování vzdělání) je ve zdravotnictví dostatečná nabídka kurzů, seminářů a vzdělávacích akcí, které mohou dětské sestry využít. Sestry s bakalářským vzděláním si mohou zvyšovat či prohlubovat kvalifikaci na vysokých školách v magisterských programech.
Další specializace sester
V praxi samozřejmě sestry rozvíjejí své specializace mnohem hlouběji. Jednak prostřednictvím specializačního vzdělávání, dále přes celoživotní vzdělávání (certifikované kurzy) a akreditované kvalifikační kurzy. Zdravotní sestra může být podle další kvalifikace JIPová sestra (pracuje na JIPce), instrumentářka či perioperační sestra (pracuje na operačních sálech a asistuje lékařům při operacích).
Platí, že přechod sestry mezi obory, například z urologie na internu, je mnohem snazší než u lékařů. Suma znalostí a dovedností u sester poskytujících péči je mnohem podobnější než u lékařských specializací. Náplň práce se však může lišit i poměrně výrazně, například anesteziologická sestra (pracující s anesteziologem při uspávání na operačním sále) vykonává úplně jiné spektrum úkonů než sestra na standardním lůžkovém oddělení. Relativně známý je i pojem „odběrová sestra“, což je sestra, která dělá odběry krve. Hloubka a úroveň specializace samozřejmě ovlivňuje i plat zdravotní sestry. Jak? Na to se můžete podívat v samostatném článku věnovaném platům zdravotních sester.
-
Institut klinické a experimentální medicíny
Všeobecná sestra na Lůžkovém oddělení Kliniky transplantační chirurgie
Plný úvazek- Institut klinické a experimentální medicíny
- Hlavní město Praha
-
Nemocnice České Budějovice, a.s.
Všeobecná sestra
Plný úvazek- Nemocnice České Budějovice, a.s.
- Jihočeský kraj
-
Nemocnice České Budějovice, a.s.
Všeobecná nebo praktická sestra na oddělení Centrální sterilizace
Plný úvazek- Nemocnice České Budějovice, a.s.
- Jihočeský kraj
-
Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha
Všeobecná nebo praktická sestra na Radiodiagnostické oddělení
Plný úvazek- Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha
- Hlavní město Praha