Více než třetina zdravotníků zažívá potíže s duševním zdravím

Práce ve zdravotnictví představuje pro pracovníky vysoce stresující pracovní prostředí z hlediska obsahu práce i pracovního kontextu. Důsledky působení stresové i emoční zátěže, tlak na výkon, pracovní prostředí, vysoká zodpovědnost a nízká časová flexibilita spojená s profesí zdravotníka, může vést k řadě negativních důsledků v oblasti duševního zdraví (nespavost, deprese, úzkosti, psychosomatické poruchy, posttraumatické stresové poruchy, nadužívání alkoholu, syndrom vyhoření, chronický únavový syndrom) a celkové spokojenosti na pracovišti. Rizika rozvoje psychických důsledků jsou dle výzkumných studií vyšší než v jakékoli jiné profesi!

Práce ve zdravotnictví na nesoukromých klinikách se vyznačuje:
(a) Vysokou mírou pracovního stresu a velmi nízkou mírou psychického bezpečí. 1
(b) Absencí zájmu ze strany vedení o tvorbu politiky a péče o celkové zdraví zaměstnanců, zejména duševního.
(c) Absencí adekvátních a rovných komunikačních procesů včetně otevřené diskuze, zpětné vazby, přijetí, pochopení a podpory rovnocenné komunikační výměny.

(d) Nedostatečným nebo žádným systémem ocenění (lidského, finančního) a absencí ucelených benefitních systémů nebo odměňování pracovníků za retenci na pracovišti.
(e) Dlouhodobým přetěžováním pracovníků, malou možností kontroly, nízkou flexibilitou.
(f) Narušenou týmovou spoluprací, pracovní atmosférou, a ne vždy optimální organizační kulturou (chybí zejména větší pracovní a týmová pospolitost).
(g) Negativními jevy na pracovišti – šikana, nerovné nebo nemorální jednání, nedůvěra, pomlouvání, zneužívání informací.
(h) Nízkou mírou podporujícího sociálního prostředí od vedoucích pracovníků i kolegů.
(i) Nadměrnými nároky a tlaky na výkon spojenými s vyčerpáním a psychickými problémy.

 

1 Psychické bezpečí je přesvědčení, že nebudete potrestáni nebo poníženi za to, že se ozvete se svými nápady, otázkami, obavami nebo chybami. V práci je to sdílené očekávání členů týmu, že je kolegové z týmu neztrapní, neodmítnou ani nepotrestají za to, že se podělí o své nápady, o své frustrace a stížnosti nebo si vyžádají zpětnou vazbu. 

 

OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Péče o celkové zdraví a pohodu pracovníků spadá pod etickou a společenskou odpovědnost každé organizace a je povinností zaměstnavatele řešit tyto otázky v rámci Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci BOZP. Světové organizace jako OSHA (Evropská agentura pro ochranu zdraví při práci), ILO (Mezinárodní organizace práce), WHO (Světová zdravotnická organizace) nebo CDC NIOSH (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí – Národní Institut pro Bezpečnost zdraví při práci) kladou na pracovišti důraz na ochranu zdraví pracovníků, a to nejen tělesného, ale také duševního, emocionálního, sociálního a finančního, včetně ochrany před negativními důsledky práce na směny, dlouhé pracovní doby, stresu spojeného s profesí a dalších faktorů, které přispívají k pracovní únavě.

Průzkum duševního zdraví a pohody u zdravotníků 2022

Společnost InnoveMind s.r.o. realizovala v roce 2022 průzkum duševní pohody zdravotníků v České republice v rámci projektu MEDBack2, kterého se v přímé spolupráci účastnila některá zdravotnická zařízení a lékařské spolky (Krajská nemocnice Liberec a.s., Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., Fakultní nemocnice Motol, Spolek Mladých lékařů, z. s., Zdravotní sestra, Záchranné složky a další), nepřímo zdravotníci v ČR prostřednictvím sociálních sítí. Zdravotníci vyplnili online dotazník s celkovým počtem 30 otázek, který byl rozdělený na 3 sekce: Demografické údaje, Vaše duševní zdraví a Duševní zdraví na pracovišti.

 

 

2 MEDBack je holistická psychologická platforma spojující lidskou a digitální péči o duševní zdraví do intervenčního programu, který pomáhá zdravotnickým pracovníkům a managementu udržet duševní pohodu na pracovišti s cílem předcházet nákladům spojeným s vyhořením zdravotníků a chronickým stresem a zvyšováním spokojenost na pracovišti.

 


Narušení duševního zdraví se vyskytuje u více než 20%

Výsledky průzkumu nejsou nijak povzbudivé.

  • Více než 70 % zdravotníků v ČR se za rok 2022 cítilo VYČERPANĚ;
  • 46,2 % zdravotníků se cítilo VYHOŘELÝCH;
  • 33 % zdravotníků trpí úzkostnými poruchami;
  • 28 % depresemi;
  • 37 % psychosomatickými poruchami;
  • 17 % posttraumatickou stresovou poruchou;
  • 20 % nadužívá alkohol, léky nebo drogy.
 

Více než 64 % zdravotníků se přitom obává o své duševní zdraví do budoucna. Každodenní pracovní stres neovlivňuje zdravotníky pouze na pracovišti. Psychická zátěž má negativní dopad s přesahem do osobního života na 67 % zdravotníků, a to zejména v oblasti partnerských a rodinných vztahů.

NEJVÍCE STRESU MAJÍ ZDRAVOTNÍCI Z…

1. Mála spánku
2. Nedostatečného ocenění
3. Mála personálu

Nejsou to ale ani zdaleka jediné stresory, se kterými se potýkají- nemožnost změny pracovních podmínek, systém vedení, tlak na výkon a náročné případy bez supervize, to jsou jedny z mála stresorů, které zdravotníky negativně ovlivňují.

Nezdravé dopady stresové zátěže se vyskytují u 17,6 %. Mezi jiné způsoby zvládání zátěže patří například kompulzivní masturbace (pouze doma), rizikové sexuální chování, kouření, přejídání, šikana na pracovišti, workoholismus / větší vytížení – mnoho dalších činností, nadměrné cvičení, nadměrné pití kávy, nadměrný spánek, přejídání. Dopady nezdravého životního stylu kompenzující nadměrnou zátěž negativně ovlivňují zdraví a duševní pohodu zdravotníků.

 

V BOJI SE ZÁTĚŽÍ POMÁHÁ ZDRAVOTNÍKŮM NEJVÍCE jednoznačně

Rodina a blízcí (350, 75,3 %), spánek (342, 73,5 %), odpočinek / relax (313, 67,3 %). Dále pak třeba sport (295; 63,4 %); cvičení (278, 59,8 %); hudba (278, 59,8 %); četba (257, 55,3 %); kultura (237, 51 %); zvíře (225; 48,4 %), jiné (102, 21,9 %) – příroda, samota, domácí práce, turistika, alkohol, cestování.

 

Z průzkumu dále vyplývá, že pro 92 % zdravotníků je téma duševního zdraví důležité. A až 96 % jedinců má zájem o cílené programy zdraví a pohody na svém pracovišti.

 

,,Přesto se v praxi při jednání s nemocnicemi setkáváme s bagatelizací problému, s odmítáním organizační odpovědnosti a vnímání tématu zlepšování duševní pohody jako něco, co není absolutní prioritou, ale ,,třešničkou na dortu.,“ uvádí zakladatelka InnoveMind a psycholožka ve zdravotnictví Michaela Houdková. ,,Přitom mnoho komplexně a efektivně cílených strategií v péči o zdraví a pohodu zaměstnanců nejsou vysoko nákladovou záležitostí a mohou významnou měrou přispět k tomu, aby byla situace ve zdravotnictví pro pracovníky zvladatelnější a dlouhodoběji nepoškozovala jejich zdraví.“

 

Největším protivníkem tak paradoxně není stresová zátěž, která je ve zdravotnictví řešitelná, ale jsou jimi samotná vedení nemocnic, která buď nejsou ochotná do svých zaměstnanců investovat, nebo mnohem častěji naráží na generační předsudky a střety pohledů na důležitost tématu u jakýchkoliv pracovníků, tedy i zdravotníků. ,,Je to takový paradox českého zdravotnictví. Cílem je pečovat o zdraví pacientů, které je ústředním tématem zdravotnického businessu. Avšak zdraví personálu a ,,nemoc“ stávající nemocniční organizační kultury v pohledu na péči o zdraví zaměstnanců, zatím ,,léčí“ pouze vedení soukromých zdravotních klinik, nikoliv státní zdravotní sektor.“ Dodává Michaela Houdková z InnoveMind.

 

PRACOVNÍ SPOKOJENOST

S pracovní nespokojeností jsme se setkali u 22,8 % zdravotníků (N=106). Změnu práce v důsledku nespokojenosti nebo stresové zátěže realizovalo v minulých letech 60,4 % respondentů s tím, že cca 20 % realizovalo jinou formu změny (důchod, těhotenství, přechod z akutní do domácí péče, jiný obor a pracoviště, práce v jiných profesích, redukce úvazku, změna z akutní do ambulantní péče, výměna za léčebnu)

 

ŘEŠENÍ PSYCHICKÝCH POTÍŽÍ

V případě výskytu psychických potíží řešilo svůj stav 23,7 % zdravotníků změnou oddělení nebo pracoviště; 35 % navštívilo odborníka; 25,4% potíže vůbec neřešili nebo se je snažili vydržet, a 5 % odešlo na různě dlouhou pracovní neschopnost. Jako další způsoby řešení volili zdravotníci: alternativní směry, MD, dočasná změna pracovní činnosti + více dovolené, zaměření na sebe, komunikace s kolegy, více druhů zaměstnání, částečný úvazek, rezignace a neřešení provozních problémů, změna životního stylu, svépomocí, duševní hygiena, sebepéče, víra v Boha, výpověď na X měsíců, změna pracovní skupiny, důrazem na jiné hodnoty.

Mezi nejčastější důvody nevyhledání odborníka patří tendence poradit si s problémy sám/sama, nedůvěra v utajení důvěrných informací, strach z odhalení v práci, neochota platit za psychologické služby, pocity slabosti a neúspěchu, přesvědčení, že zdravotníci si musí s psychickými problémy umět poradit sami, nebo často nevědí, na koho by se měli obrátit.

Důsledky psychické nepohody mohou být přitom značné…

Mnoho zdravotníků uvádí kromě dopadů na osobní život celkové zhoršení nálad (podrážděnost, mrzutost, iritabilita, výbušnost), konflikty v rodině a ,,zanedbávání dětí“, minimální libido (nutná medikace), problémy se spánkem, somatické obtíže (bolesti hlavy, žaludku,), syndrom vyhoření (,,sobecký asociál nenávidějící lidi“), omezení sociálního života, omezení osobního života, nedostatek energie, stěžování si,…

Kromě individuálních dopadů znamenají dopady tělesné a duševní nepohody pro zaměstnavatele nezanedbatelné finanční a personální náklady, které se pohybují v řádu sta tisíců až milionu korun. Vedení nemocnic zaměstnává řadu kapacit a významných odborníků, kteří jsou jen těžko nahraditelní, proto je téma péče o jejich zdraví a udržení si specializovaných odborných kapacit důležité více než v kterémkoliv jiném oboru.

Problém přitom není na straně jednotlivců, ale na straně organizace…

Efektivní intervence a účinné programy na podporu zdraví a pohody musí vždy vycházet ze zásahů na straně organizace a vedení, na straně prostředí a na straně jednotlivců (IEP model). Psychické nebo tělesné zdravotní potíže zdravotníků dávno nejsou otázkou vulnerability jednotlivců. Pracovní prostředí nejen významnou měrou přispívá ke vzniku a udržování potíží, ale může též významnou měrou pomoci k tomu, aby byla situace pro všechny snesitelná.

A jak jsou na tom zdravotnická zařízení stran programů na podporu duševní pohody?

Pouze 22 % zdravotníků uvádí, že mají na pracovišti programy na podporu duševní pohody. Zbylých 47 % o žádných programech neví a 31 % zdravotníků nemá žádné. Dle zdravotníků není téma pro zaměstnavatele důležité, jelikož vedení vnímá psychické potíže jako problém jednotlivců, nikoliv problém organizace, jako slabost, kladou důraz na to, aby všichni drželi ,,hubu a krok“. O duševní zdraví pracovníků se dle výpovědi nikdo nezajímá, vedení nedochází důležitost problému, nemá dostatek financí, téma je pro ně tabuizované, nebo to jednoduše smete v případě potíží ze stolu. Někteří zdravotníci dokonce uvedli, že ,,Sestry jsou benzín do auta zaměstnavatele – jakmile se vyčerpá, doleje se další,…“

CO BY NAŠI ZDRAVOTNÍCI UVÍTALI…

Zdravotníci mají ke svým zaměstnavatelům hned několik požadavků. Patří mezi ně dodržování zákoníku práce, více kompetencí v rozhodování, normalizace péče o duševní zdraví na pracovišti, zlepšení zázemí na pracovišti, kompetentní vedení nemocnice, pružnější pracovní doba, dostatek pracovníků, více klidu na práci, dostatek dovolené s flexibilním výběrem, náležité ohodnocení práce (finanční, lidské), pravidelná evaluace situace na pracovišti s vedením a mnoho dalšího…

Nejvíce by preferovali nasmlouvání a spolufinancování/plné financování externích psychologů, stress management techniky a zvyšování psychické odolnosti, a podporu týmové soudržnosti formou pravidelných teambuildingů.

,,Je toho mnoho, co se dá zlepšovat. Z naší praxe a vědeckých studií ovšem vyplývá, že izolované aktivity na pracovišti, nárazová školení a občasné akce nejsou bez ucelené a komplexní strategie včetně monitoringu efektivity programů příliš úspěšné a jejich dopad je velmi nízký. V InnoveMind se proto zabýváme tím, jak s ohledem na dostupné finanční prostředky a specifičnost pracovního prostředí navrhnout a realizovat takové programy, které povedou k efektivním výsledkům v podobě dlouhodobého zlepšení zdraví a pohody pracovníků.“ Říká zakladatelka společnosti InnoveMind, Michaela Houdková.

 

ZAJÍMAVOSTI K ČLÁNKU 

O SPOLEČNOSTI INNOVEMIND s.r.o.

         InnoveMind je společnost zabývající se navrhováním a zaváděním komplexních programů podporujících celkové zdraví a pohodu zaměstnanců na pracovišti.

         Poskytujeme Rámec zdravého a prosperujícího pracoviště založený na globálních doporučeních a evidence-based strategiích uznávaných světových organizací (WHO, OSHA, CDC, NORA, WHS, HERO, PHA, AHA, ILO).
Od poskytnutí vedení zaměstnavatelů v otázkách politiky zdraví na pracovišti, přes podporu a nástroje, které zaměstnavatelům umožní implementovat standardy HTW (Healthand Thriving at Workplace) pro jejich pracovníky v jakémkoliv pracovním prostředí.

Pomáháme začínajícím, středně pokročilým i pokročilým organizacím bez ohledu na velikost (malé, střední, velké podniky).

Domluvte si s námi první schůzku zdarma a zjistěte víc.

KONTAKTNÍ ÚDAJE:
PhDr. Michaela Houdková, Ph.D.
CEO InnoveMind s.r.o.
Web: www.innovemind.cz E-mail: houdkova.mi@innovemind.cz