Z nemocnice na TikTok: Kde končí zábava a začíná etika?
Sociální sítě jako TikTok, Instagram nebo Facebook dokážou přiblížit realitu zdravotnického prostředí milionům lidí. Jak ale odlišit neškodnou zábavu od situací, kdy už jde o neetické nebo rizikové jednání? A co na to vlastně říkají nemocnice a zaměstnavatelé?
Zdravotníci na sociálních sítích už dnes nejsou ničím neobvyklým. Někteří sdílejí vtipná videa z nočních směn, jiní natáčejí kratinké tanečky přímo z nemocničních chodeb. Z jedné strany to může být skvělá příležitost, jak širší veřejnosti poodhalit realitu náročné a často stresující profese. Lidé tím získávají nahlédnutí do zákulisí, které jim bylo dříve zcela skryté. Mladší generace se pak možná nechá inspirovat k tomu, aby si zvolila zdravotnictví jako profesní dráhu.
Jenže i drobný přešlap na sociálních sítích může vyústit v nečekaný skandál. Jeden příspěvek, který se stane virálním, dokáže narušit vztahy s pacienty, poškodit pověst pracoviště a v krajním případě dokonce ohrozit samotnou kariéru zdravotníka. Nemocnice a zdravotnická zařízení proto reagují zaváděním interních pravidel, v nichž vymezují, co je při prezentaci na sociálních sítích ještě v pořádku a co už přesahuje hranice profesní etiky.
Zákulisí nemocnic: Inspirace nebo riziko?
Příspěvky z rubriky „ze zákulisí nemocnic“ patří mezi vůbec nejoblíbenější. Veřejnost přirozeně zajímá, jak vypadá každodenní život na operačním sále, jak sestry zvládají noční směny nebo co se děje na oddělení urgentního příjmu. Podobné příběhy mají navíc potenciál být velmi inspirativní: mohou zvýšit společenské povědomí o náročnosti profese, ukázat týmového ducha a přiblížit lidskou stránku zdravotnické práce.
Problém však nastává, když se někdo rozhodne ukázat až příliš. Někdy totiž při natáčení videí z operačních sálů či pacientských pokojů hrozí, že budou vyzrazeny citlivé údaje. I anonymizovaný příběh může obsahovat detaily, podle nichž lze pacienta rozpoznat. V některých případech přichází i riziko narušení důvěry — stačí pár nešťastně zvolených vět a pacienti začnou ztrácet pocit bezpečí. V kombinaci s algoritmy sociálních sítí, které upřednostňují kontroverze, může z nevinného sdílení rychle vzniknout drama, které nikdo nečekal.
Tanečky na TikToku: Způsob odreagování nebo podkopání důvěry?
Fenomenální popularita krátkých videí na TikToku vyvolala i v prostředí zdravotnictví touhu „stát se virálním“. Pohled na veselý tanec sestřiček a lékařů v uniformách dokáže diváky nejen pobavit, ale i potěšit vědomím, že zdravotníci mají smysl pro humor. Mnoha lidem to navíc dodává naději, že i v těžkých časech lze najít trochu radosti.
Jenže zábava může přerůst v problém ve chvíli, kdy působí neprofesionálně. Pokud se natáčí přímo na oddělení, kde zároveň leží nemocní pacienti, vzniká napětí mezi snahou o pobavení a základními principy respektu. Kritici varují, že to může vyvolávat dojem, že zdravotníci nevěnují dostatek pozornosti pacientům. A pro vedení nemocnice pak otázka, zda nejde o porušení vnitřních pravidel, přestává být pouhou formalitou.
Jak na to chytře a eticky…
Všechny problémy, které zmiňujeme, se dají řešit vhodně nastavenou sebereflexí. Nejdůležitější je promyslet si, jaký obsah vlastně chceme sdílet, a to zejména z pohledu svých kolegů, vedení nemocnice i pacientů samotných. Zdravotník by si měl klást otázku, zda by jeho příspěvek vnímal pacient stejně pozitivně, jako to zamýšlel autor. Pokud se něco může zdát byť jen hraniční, je lepší se sdílení takového obsahu vyhnout.
Důležitou roli hraje i volba místa a času. Nemocniční management často vyžaduje, aby bylo natáčení čehokoli z prostor nemocnice předem schváleno. Nejde totiž jen o ochranu pacientů a zaměstnanců, ale i o pověst zařízení jako takového.
Zdravá rovnováha mezi popularitou a profesionalitou…
Zdravotníci mají dnes před sebou jedinečnou příležitost, jak veřejnosti představit svoji profesi s lidskou tváří. Sociální sítě mohou skvěle posloužit k osvětě, budování dobrých vztahů s veřejností nebo ke sdílení pozitivních příkladů, které povzbudí budoucí generace zdravotníků. Zároveň je ale třeba pamatovat na citlivou hranici, za níž už nepůjde o pouhé sbližování s veřejností, nýbrž o zneužití důvěry pacientů a ohrožení profesionálního kreditu.
Platí, že dobrý úmysl nemusí vždy vyústit v dobrý výsledek. Neškodná zábava může být veřejností i zaměstnavatelem vnímána jako neprofesionální přístup. Za jeden virální „hit” pak může zdravotník zaplatit příliš vysokou cenu — ztrátou důvěry, poškozením pracovních vztahů a v extrémním případě i ukončením pracovního poměru. Přesto se není třeba sociálním sítím vyhýbat. Stačí si jen udržet zdravou dávku opatrnosti a neustále mít na paměti, že ve zdravotnictví je důvěra základním pilířem, na němž stojí celá péče o pacienta.
A co vy a práce a sociální sítě?
